Ironman 70.3 Haugesund

06.07.2014

Po artroskopických zákrocích na levém  (v půlce dubna) a pravém menisku (na konci května) jsem se rozhodl, že můj první letošní start bude na začátku července v norském Haugesundu. Zdejší Ironman  70.3 jsem už dvakrát vyhrál, tak jsem doufal, že mi trať i počasí bude sedět i letos. O plaveckou a cyklistickou formu jsem strach neměl. Otazník visel na mým během.

Na startu se vedle mě postavil mj. Chris McCormack (výčet jeho úspěchů není nutné uvádět) a Andreas Dreitz ( letos už má na svém kontě tři vítězství a na každém závodě dominoval vždy na kole, před 14 dny v Heilbronnu dokonce jel rychleji než Sebastian Kienle).

Počasí hned od rána neponechalo nikoho na pochybách, že jsme v Norsku – zataženo, občas přeháňka, teplota vzduchu cca 15´C, vody 18´C.

Start v 8 hodin ráno a hned za to vzali Brit Threlfall a Australan Skipworth. Snažil jsem se jim sekundovat, ale zpočátku jsem nepatrně ztrácel. Až zhruba po třetině závodu jsem se jich chytil, i když ke konci mě zase o pár sekund uplavali. Ale i tak z vody na třetím místě za 22:05 a s velkým náskokem na další skupinu. Macca 1:40 zpět, Dreitz 2:08.

Do čela závodu jsem se dostal na cca 2.km cyklistiky a snažil se jet jako obvykle tady, tzn. rychle. Prvních 30km po široké a lehce zvlněné silnici dokázal mé tempo udržet jen Skippwoorth. Na mezičase na 20.km byl náš náskok na šesti člennou skupinu s Maccou a Dreitzem 1:05. V polovině trati, když už se kličkoval po úzké silničce, pravá zatáčka střídala levou zatáčku a mírný kopec krátkou stojku, jsem zjistil, že jsem vepředu sám. To mi dodalo optimismu a snažil jsem se pocitově přidat (podle computeru Garmin jsem však jel stále stejně, s průměrem kolem 41km/h). To už byl můj náskok na skupinu za mnou necelé 2 minuty. Jako vždy tady v Haugesundu bylo podél trati i přes mokro a chladno hodně diváku. Někteří fandili neutrálně a mávali norskými vlajkami, někteří mě poznali a fandili i jménem:) Při průjezdu městem na 70.km už jsem měl k dobru na sedmi člennou skupinu 2,5 minuty a při výběhu z  druhého depa dokonce 3:45. Škoda, že jsem tyto mezičasy, resp. náskoky zjistil až z počítače po závodě a nevěděl je během závodu – byl bych trošku klidnější, že mě nikdo nedojíždí, ba právě naopak – zase jedu tady nejrychlejší kolo z celého startovního pole:) Čas 2:10:42.

Vyběhl jsem na pohodu, ale zároveň na mě v téhle době rychle – jak jsem řekl Maccovi před startem – nepoběžím za 1:10, ale doufám, že za 1:15 to dám.  První polovina tratě se mě pocitově běžela báječně – kolena jsem necítil a náskok na v tu dobu druhého Maccu byl 3 minuty. Na 13. km jsem však začal cítit kvadricepsy – přece jen za posledních 4 měsíce jsem toho moc nenaběhal – ani co se týče vzdálenosti ani co se týče rychlosti. Přišlo mé zvolnění a zároveň se ze 4. místa posunul na 2. Dreitz. Ale kompresní pomůcky SLS3 (stehenní a lýtkové návleky) udržely bolest svalů v mezích a vítězství už jsem si nenechal vzít. Běžecký čas podle předpokladů 1:15:21.

Druhý finišoval Andreas Dreitz se ztrátou 1:19 a třetí Todd Skipworth byl o dalších 59 sekund zpět. Macca se v druhé půli běhu propadl až na konečné 9.místo.

Vítězstvím a ziskem 750 bodů jsem se dostal na cca 25. místo žebříčku pro účast na mistrovství světa Ironman 70.3 v kanadském Mont Trembland, takže můžu začít spřádat plány na cestu tam:) I do žebříčku pro závod Ironman Hawaii se mi tyto body počítají, takže i tam můžu očekávat posun vpřed. Ale prvně musím počkat, až se do systému dají výsledky z Ironman Frankfurt, kde vítězstvím a časem 7:55:14 krásně oslavil své 30. narozeniny Sebastian Kienle! Blahopřeji.