Boj o první místo v sérii byl otevřený – mohl zvítězit každý z trojice David Thompson, Matt Reed a já. Stejně tak i boj o první místo v dnešním závodě, kdy se na start postavili mj. Bevan Docherty, Kris Gemmel, Hunter Kemper, Stuart Hayes, Greg Bennett.
Závod v Dallasu a jeho okolí se konal počtvrté a pokaždé na jiných tratích – pořadatelé hledají tu nejlepší lokalitu a já si myslím, že ji našli – Harbour of Rockwall. Nově vybudovaný hotel Hilton s nákupní galerií v sousedství hned na kraji velkého jezera. Nově vybudované silnice v okolí Rockwallu, jedno depo na parkovišti u hotelu. Start hned vedle cíle. To vše s perfektní organizací udělalo ze závodu jeden z nejlepších, na kterých jsem kdy startoval. Start v 07:30, voda 25 °C, jeden plavecký okruh ve tvaru trojúhelníku, start z mola. Se startovním číslem 1, jako vedoucí muž série, jsem si mohl vybrat místo:) Hned po startovním výstřelu se vedení ujal Cameron Dye a za ním se vytvořila skupina hlavních favoritů závodu – Hunter, Stuart, Kris,Matt, já, Bevan. Bez vln bylo dnešní plavání super a v pohodě jsem se držel v přední skupině. Vylézal jsem na 6.místě 8 sec za vedoucím Cameronem. Cyklistika je v Rockwallu a okolí zvlněná s celkem velkým počtem pravoúhlých zatáček. Trať je vedena tam a zpět, přičemž na 10.km se odbočí z hlavní silnice a udělá se desetikilometrové kolečko po menších místních komunikacích. Od prvních kilometrů se začal vzdalovat Cameron, za ním jela skupinka Matt, Bevan, Hunter, Stuart. Já jsem v prvních kilometrech na 5.místě trochu ztrácel. Ale po deseti kilometrech jsem se na skupinku dotáhl. To už byla chudší o Bevana, který dostal minutovou penalizaci za odhození gelu (v cíli říkal,že si ani neuvědomil toto U.S. pravidlo a prostě prázdný obal odhodil). Na 15.km v jedné ze začátek se poroučel k zemi Hunter a prý musel být odvezen do nemocnice na vyšetření. Na obrátce na 25.km byla situace následující – vepředu sám Cameron, pak trojice já, Matt a Stuart, za námi dvojice Andrew Starykowicz a Bevan a pak už propastná díra. Na 30.km se dotáhli Andrew a Bevan. Zatímco Bevan šetřil síly vzadu, Andrew nás předjel a snažil se dohnat Camerona. Přidal jsem i já a držel se za ním, co to šlo stejně jako za mnou jedoucí Stuart a Matt.
Do druhého depa dojel na prvním místě Cameron s náskokem 42 sec na druhého Andrewa, za ním dojeli Matt (-55 sec), já (-1:03), Stuart (-1:07) a Bevan (-1:08). Greg na 7.místě už ztrácel 2:40.
Po výběhu z depa následuje prudké stoupání podél parkoviště na hlavní silnici a pak stoupání pokračuje až na metu cca 1.km, kde se za vedoucím Cameronem zformovala dvojice Stuart a já. Ostatní odpadli – už jsem začal myslet na vítězství v sérii, protože jak Matt, tak David Thompson byli za mnou:) Musel jsem se ale ukáznit a myslet na boj se Stuartem, který se zdál být v pohodě a občas zkusil na zvlněné trati natáhnout krok, aby mi utekl – z kopce to šlo lépe jemu a do kopce mě – cíl byl pod kopcem pod hotelem – měl jsem černé myšlenky! Camerona jsem doběhli pár set metrů před obrátkou a po ní zjistili naší pozici – byla neotřesitelná – za Cameronem běžel Matt, Bevan na běhu nestačil, rychle běžící Greg měl velkou ztrátu. Takže bylo rozhodnuto – následujících 5km si to se Stuartem rozdáme o to, kdo si odnese šek na USD20000 a kdo „jen“ na USD8000. Šek za vítězství v sérii a Toyotu Prius jsem už pevně držel v rukou a nehodlal jsem je nikomu dát:)
Za občerstvovačkou na metě 4miles začal Stuart bojovat a nastupovat. Jelikož jsem slyšel jeho výrazný dech a viděl pěnu v podpaždí, byl jsem trochu na koni a dával to znát, aby si náhodu nemyslel, že může vyhrát – mé finiše zná:) Když skončil svůj nástup, nastoupil jsem já. Tak jsme se přetahovali až do mety 5miles, která byla v mírném kopci, kde Stuart začal ztrácet. Přidal jsem, co jsem mohl, abych hned od něj odskočil a nedal mu žádnou šanci – podařilo se a závěrečný seběh kolem depa a hotelu jsem si náležitě vychutnal:)
Po deseti kilometrech za 31:38 (jen Greg měl rychlejší běh, o 9sec) jsem vítězně proťal cílovou pásku a po vítězství v New Yorku v červenci jsem si připsal druhé vítězství na závodě Life Time Fitness Series!!!
Druhý Stuart doběhl 9 sekund za mnou, třetí Matt 1:21.
Po 4.místě v Minneapolis, 1.místě v New Yorku, 3.místě v Chicagu, 5.místě v Los Angeles a 1.místě v Dallasu jsem tak mohl zaslouženě zvednout společně s vítězkou ženské kategorie, Sarou McLarthy, Toyota Cup a zapózovat u Toyota Prius 2010 Hybrid:)
zpět>>
