Závod série 5150 (bezhákový na olympijských tratích) přilákal do St.Petersburgu jak ITU závodníky (Docherty, Atkinson, Seears), závodníky z dlouhých tratích (O´Donnel, Bozzone), tak především závodníky, kteří už se specializují jen na bezhákové závody (Ospalý, Hayes, Reed, Bennett, Dye…).
45 triatletů vystartovalo do závodu přesně v 6:50. Při absenci Pottse, plavalo pole favoritů pohromadě skoro celých 1500metrů. V závěru se vepředu osamostatnil Amberger (18:00) a vyhrál prémii za nejrychlejší plavecký čas. Druhý Dye ztrácel po výlezu 8 sekund. Mezi třetím a patnáctým plavcem byl rozdíl pouze 12sekund. Já se držel celou plaveckou část v první desítce a v depu jsem byl 6. se ztrátou 17sekund na prvního.
Hned na začátku cyklistiky začali podle předpokladů dominovat Dye a Collins. Dokázal toho využít i nejrychlejší plavec Amberger a na skupinu cca 10 závodníků, v které jsem se pohyboval i já během 40km najeli 1:50. Z naší skupiny, kde mimo mě byli ještě Docherty, Seears, O´Donnel, Billard, Matthews, Bozzone, Hayes, Kalasnikov ke konci dokázali poodjet O´Donnel a Bozzone. Stejná cyklistická trať jako loni, skoro stejný průběh, jen s tím rozdílem, že se jelo o minutu rychleji než loni. Já musím poděkovat panu Novákovi, že jsme přes zimu v posilovně udělali pořádný kus práce a závod jsem objel na těžší převod než loni, aniž by mě to stálo více sil.

S rezervou jsem se tak pohyboval v druhé půlce naší skupiny a čekal na běh. Loni jsem smazal ztrátu na Dye 1:55. Dnes jsem před depem uslyšel 1:40. Což bylo fajn. Sice za depem to bylo najednou 1:47, ale to jenom proto, že jsem si pečlivě upravoval běžecké boty, abych mohl běžeckou desítku proletět co nejrychleji.
Běh jsem tedy začínal na 10.místě za trojicí Hayes, Seears, Matthews. Nejdřív jsem si zapnul gumu se startovním číslem, pak sundal vrchní část kombinézy Kiwami a pak jsem se do toho pořádně obul. Z naší cyklistické skupiny mé tempo v prvních stovkách metrů nikdo neakceptoval, tak jsem začal stahovat ztrátu na čelo sám. Po první míli jsem byl 6. a náskok první trojice se pěkně snížil.
Radek opět odvedl skvělou práci servismana a tak jsem měl přehled o dění vepředu: mladý Amberger běží první a rychle! Dye a Collins běží to svoje a ty určitě doběhnu. Během druhé míle předbíhám O´Donnela a Yodera. Snažím se při předbíhání zrychlovat, aby se náhodou někdo nechytl – prostě jim jednoznačně ukázat, kdo je tady pánem:) Na obrátce face to face vidím, že Amberger sice vede, ale má toho už plné zuby, druhý Collins běží na pohodu, třetí Dye už trpí. Já mám na Ambergra necelou minutu, ale druhého a třetího mám na dostřel. Za mnou se s odstupem drží O´Donnel.
Do první desítky se prodírá i vynikající běžec Vanort – běžecká prémie bude zase o pár sekund (loni jsem zaběhl traťový rekord na desítku 30:54, Vanort byl pomalejší o 13sekund ). Na cestě z obrátky k cíli se rozestupy mezi prvními čtyřmi závodníky zmenšují. Nejdříve přichází na řadu Dye. Na mostě, míli před cílem předbíhám Collinse a jen o pár desítek metrů později do té doby vedoucího Ambergera. A pak mě nezbývá nic jiného, než zrychlovat a zrychlovat a vzdalovat se od ostatních:) Do cíle dobíhám v novém traťovém rekordu 1:45:50!
9 sekund zpět druhý Collins, dalších 5 sekund za ním třetí O´Donnel, Amberger na čtvrtém místě ztrácí dalších 14sekund. Běžecký čas 31:07, Vanort 31:01. Ale to mě vůbec nevadí:) Nádherný závod, nádherné prostředí, nádherný výsledek – co víc si můžu přát?:)))

Vítězstvím v dnešním závodě jsem poskočil na 3. místo žebříčku 5150, podle kterého se bude dělat startovní listina na Hy-Vee Triathlon (nejlépe dotovaný triatlonový závod na světě, www.hy-veetriathlon.com).

Dalším mým startem bude 20. května oblíbený St.Pölten (Ironman 70.3, www.ironmanstpoelten.com), kde mi budou chtít vítěznou šňůru přerušit mj. Faris Al-Sultan a Andreas Realert.
zpět>>