Den dva před startem každého závodu, když si v hlavě „projíždím“ trať se neubráním myšlenkám o průběhu závodu. Když jsem byl mladší, tak jsem v každé „představě“ závod vyhrál. Jelikož pak byla realita většinou jiná, dnes mám „představy“ pozitivní i negativní. Ale před nedělním závodem Ironman 70.3 Austria jsem v žádné „představě“ neabsolvoval závod dlouhý necelé 4 hodiny úplně sám! Realita totiž taková byla…

…oproti mému loňskému startu, kdy jsem byl podle místního komentátora „Niemand aus Ungarn“ a mě stačilo „jen“ držet krok s Maccou a v závěru mu nastoupit, letos jsem byl se startovním číslem 1 jasný favorit. Já jsem však věděl, že to budu mít hodně těžké a bude záležet, s jakou ztrátou dojedu do depa za místním Michaelem Weissem, účastníkem OH 2004 v závodě MTB.
Vedení v závodě jsem se ujal hned po skoku ze startovního mola. Již na druhé bojce (cca 250m po startu) plaval za mnou už jen jeden závodník. Po dalších 450 metrech už jsem byl vepředu sám. Z vody jsem vylézal s náskokem 40sec na druhého a cca 55sec na skupinu 9 závodníku. Po dvoukilometrovém průjezdu městem a nájezdu na dálnici jsem si našel ideální pozici, převod a ničím a nikým nerozptylován jsem začal ukrajovat nekonečných 20km po dálnici. Po nich následuje první 4kilometrové stoupání mezi vinicemi a následný sjezd. Bylo milé, když v každé z projíždějících vesnic lidé fandili a v místním rozhlase hlásili průběh závodu. Dozadu nebylo potřeba se otáčet, protože tam nikdo nebyl. Až na 30.km jsem dostal z doprovodného vozidla první informaci o dění za mnou – mám 1:20 na skupinu 12lidí. To už jsem byl na rovinaté části trati vedoucí podél Dunaje. Takže opět ideální pozice a soustředění na svůj výkon. Když jsem se pohyboval na špici závodu, vždy ke mně v nepravidelných intervalech přijely motorky s fotografy a kameramany, chvíli dělali svou práci a pak zase odjely.

Na 50.km jsem si všiml, že kameraman, který jede vedle mě, natáčí něco za mnou. Tak jsem se ohlédl a uviděl Michaela. Cca 2km jel za mnou a pak nastoupil takovým stylem, že jsem jasně pochopil, že s ním krok držet nemůžu. Během pár kilometrů se mi ztratil z dohledu společně s motorkami a tak jsem se opět vrátil do své sólo jízdy. Od té doby už byly motorky kolem mě zřídkakdy. Na vrcholu druhého osmikilometrového stoupání na metě 60km byla už má ztráta 1:30. Už před závodem jsem si řekl, že tříminutová ztráta v druhém depu bude pro mě přijatelná. Stylem jakým mi ujížděl, jsem však musel šlápnout do pedálů i já, protože závěrečných 20km bylo mezi poli a vesnicemi a proti větru. Před depem jsem zaslechl něco o ztrátě 4 minuty – no tak se do toho budu muset obout hned od začátku. Michael zajel traťový rekord 2:05:17 a po závodě informoval, že si dál i „osobák“ v průměru wattů během závodu -365! Za depem už byla má ztráta „jen“ 3:40 a taktika je jasná – první běžecký okruh si jít svoje tempo a podle ztráty po 10km případně přidat. Po dvou úvodních kilometrech za 3:10 jsem běžel tempem 3:20 až 25. Jasná obloha a teplota kolem 23 stupňů sice začaly dělat z běhu náročnou disciplínu, z Michaelova náskoku jsem pravidelně ukrajoval cca 10 sekund na kilometr a v polovině běhu byla má ztráta 1:55. Takže jsem byl donucen trochu přidat – tepy vylezly z rozmezí 158-162, na kterých jsem běžel první půlku, na 167-169. Mezičasy na kilometr se však nezlepšily – někdy jsem běžel dokonce i 3:30. Ale to mi nevadilo, protože jsem se začal k Michaelovi blížit rychleji, než jsem si myslel – na 13.km 1min, na 16.km 35 sec a na 18.km jsem ho měl na dosah. Způsob útoku byl jasný – proletět kolem něj stejně jako on kole kolem mě na kole a nedát mu žádnou šanci. To jsem udělal na stejném místě, kde jsem loni nastoupil Maccovi:) Michael nereagoval, naopak se začal ptát kolem, kdo a kde je třetí – takže bylo rozhodnuto:) To já jsem třetí místo během závodu neřešil – já bojoval o vítězství, tzn., že co se děje za mnou mě nezajímá:)
Během závodu mě fantasticky povzbuzovala rodina, která do St.Poltenu přijela se mnou a prožili jsem nádherný víkend. O to větší a milejší překvapení bylo, když na mě čekali v cílovém prostoru!!! Pro ten pocit budu vyhrávat každý závod, kde budou se mnou:)
zpět>>